Pravda těchto dnů
ÚVOD :
Bůh církvi adventistů sedmého dne nedal jiné poselství, než věčné evangelium. (Zj 14,6-12) Neboť ono nás učinilo tím, čím jsme. Adventisty sedmého dne, svědky konce s poselstvím konce. Právě ono nás oddělilo od tohoto světa a od všech jiných církví, a to právě k jejich záchraně. Těch, kteří uposlechnou výzvy tohoto poselství.
A jestliže tomu tak při každém z nás není, tak se nestalo duchovní zkušeností našeho života víry. Nestalo se přirozeností našeho života. Nenadchlo nás – Nezískalo si nás – Nestalo se ohněm v nás, který je silnější na nás. (Jer 20,7-9) PROTO :
Kdyby se věčné evangelium stalo skutečností našeho života, tak bychom jako učedníci Ježíše Krista nemohli mluvit o ničem jiném, než o poselství, které Bůh dal lidem v této závěrečné době k jejich záchraně. Pak byhom jako naši adventní průkopníci udělali všechno proto, aby to, k čemu jsme povoláni tímto poselství se stalo skutečností našeho života. Budu opakovat tato slova :
„Adventisté sedmého dne, kteří mají takové poselství, mají svatou povinnost, žít pro uskutečnění tohoto poselství.
Adventisté sedmého dne, kteří mají takové zaslíbení, mají svatou povinnost, žít pro naplnění tohoto zaslíbení.“
Jaký je to život a jaká, a k čemu je mi taková víra, když nežiji tím, k čemu jsem povolán? A co jsem to za člověka, když nejsem tím, kým být mám? Pak stojím před Bohem a před lidmi tohoto světa, jak starý Izrael – z nevěry.
A jsem na tom zrovna tak jako odpadlý Boží prorok Balám – obviněn ze zpronevěry. A jsem na tom zrovna tak jako kalkulující Jidáš – obviněn ze zrady.
Z nevěry, jako starý Izrael: Ve víře nedokázali jít, kam měli s Pánem Ježíšem vejít. A ve vědomí soudu s Pánem Ježíšem být. (Zj 14,4)
Ze zpronevěry, jako Balám, za časné zisky, odložili duchovní a věčné hodnoty: Protože vírou nedokázali žít, aby byli takovými, jakých On jich chtěl mít. (1 Tes 5,23,24.27)
Ze zrady, jako Jidáš, tak dlouho s Pánem Ježíšem chodili, tak dlouho v této církvi byli, ale jen to své stále mysleli. Všude jen sebe uplatňovali. Až ve jménu Ježíše Krista sami všechno dělali. Oni pracovali, Pán přihlížel. A ani neví, že jim říká:
„Beze mne nic nemůžete učinit...“ A neví, že Pána svého zradili.
A to si uvědomí, až z hradeb Siónu zazní hlas strážných. Mat 25,6 :
I. ČÁST : VÍRA VĚRNÝCH, V TĚCH DNECH
Dan 9,18 nejprve budeme číst tento verš. Je to modlitba proroka Daniele, kdy se modlí za svůj národ, který má vyjít z Babylona. A v této modlitba, jak on, Daniel věrný prorok našel sebe a svůj národ. Tak my, každý z nás, kdo tuto víru má, budeme nacházet sebe a tuto církev. Dan 8,18 :
1 T 181, 1857 :
„… Bylo mi ukázáno že (závěrečné tříbení) je vyvoláno působením věrného svědka v laodicejské církvi. Toto působení bude ovlivňovat srdce těch, kteří jej přijmou, a povede k vyzvednutí zásad a k rozšíření čisté pravdy. Někteří však toto jasné svědectví nesnesou. Postaví se proti němu, a to bude příčinou tříbení mezi Božím lidem.“
Kdo jsou tito věrní? Stojí na hradbách Siónu. Křičí a nemlčí. A my je slyšíme Slova Pravdy do těchto dnů. To je poselství třetího anděla. Jedni je přijmou, druzí je odmítnou. To je doba přípravy Boží pečeti vydáním nedělního zákona. A to je také skutečnost toho, že ti, kteří nejsou z našich členů připraveni přijmou znamení šelmy.
TM 91-95 :
„…. poselství skrze kazatele E.J Waggonera a A.T. Jonese Ono předkládá ospravedlnění skrze víru… Je to třetí andělské poselství, jež má být hlásáno mocným hlasem a doprovázeno vylitím Jeho Ducha ve velké míře.“
A takto tomu bude na té druhé raně adventních kazatelů. A to si také přečteme ve svědectvích pro kazatele. TM 89 :
„Avšak světlem, jež mělo svou slávou naplnit celou zemi, bylo některými pohrdnuto, a to těmi, kteří se domnívali, že věří pravdě.“
13 MR 68, 1896 :
„V těchto posledních dobách, (v těchto závěrečných událostech, které se odehrávají kolem nás) je naší povinností pochopit plně význam trojandělského poselství.“
Tato slova nejsou řečena jen tak do větru. Abych mohl přijmout toto poselství, musím mu rozumět. A abych tomuto poselství mohl rozumět, musí se stát součástí mé osobnosti. A to je „duchovní zkušenost s věčným evengeliem...“ Proto bude znovu nepřijato a mnohými vykřičeno. A to těmi, kteří přijmou znamení šelmy. A nyní co k tomu říká Boží slovo.
1 Tes 5 kapitola, verše :
1 :
„O časích a chvílech, bratří, nepotřebujete, aby vám psáno bylo.“
Zde je řečeno, že čas známe. Otázkou je, který čas má Duch svatý na mysli. Dále je řečeno o chvíli. I tuto zkušenost bychom měli mít. A i zde je otázkou pro nás: O jakou zkušenost jde
2 :
„Nebo vy sami výborně víte víte, že ten den Páně, jako zloděj v noci, tak přijde.“
Druhý verš mluví o dnu Páně jako o zloději. Jistě že toto nemá nic společného s druhým příchodem Pána Ježíše. Neboť tento bude viditelný, slyšitelný a zřejmý všem. Tedy rozhodně všem adventistům sedmého dne. (Mat 25,6) Zamyslíme se tedy nad těmito slovy takto :
Noc a zloděj = překvapení. Stane se to tehdy, kdy to nejméně čekáme, a kdy jsme nejvíce nepřipraveni na to, k čemu dojde. Co to tedy může být? Odnětí Boží milosti – je o nás rozhodnuto. Doba přípravy pro zapečetění skončila. Takže: Připraveni po znamení šelmy.
3 :
„Neb když dějí: Pokoj a bezpečnost, tedy rychle na ně přijde zahynutí, jako bolest ženě těhotné, a nejdouť toho.“
Tento verš jen potvrzuje to, co jsme si řekli. Zde je v těchto slovech zachycený jejich život, ale i jejich konec.
4 :
„Ale vy, bratři, nejste v tmě, aby vás ten den jako zloděj zachvátil.“
Teď se Duch svatý skrze apoštola Pavla obrací ke svým věrným a říká: Ale vy nejste na tom jako tito. Co to znamená tedy být ve světle?
5 :
„Všickni vy synové světla jste a synové dne; nejsmeť synové noci, ani tmy.“
Být ve světle, znamená žít v daném nám poznání. A chodit ve dne, znamená nečinit skutky tmy. To je příliš teologické a zřejmá teorie. Ale, jak to vypadá v praxi? I k tomu dojdeme.
6 :
Nespěměž tedy, jako i jiní, ale bděme a střízliví buďme.“
Jen Duch svatý nám může řídi, co od nás očekává. My se můžeme domýšlet, ale jen Bůh nám může dát znát. Zde jsou tři praktické rady do života, jak na každý den uskutečňovat to, co Bůh od nás chce :
a) Nespat, ale dělat! Náboženství Ježíše Krista – život Ježíše Krista v každému projevu našeho života. To je první rada.
b) Bdít, modlit se. Jen tak můžeme uskutečnit to, k čemu jsme povoláni a čím se máme stát. Svědky konce s poselstvím konce.
c) Střízlivost. To je třetí rada. Jít rovně, nekulhat nalevo a ani napravo. Nešilhat do světa a nepřipodobňovat se světu. Ale oceňovat ty duchovní hodnoty, které nám byly dány. A vzít na sebe zodpovědnost za poselství, které nám bylo svěřeno. Přejdeme k dalšímu verši.
7 :
„Nebo kteříž spí, v noci spí, a kteříž se opíjejí, v noci jsou opilí.“
A zde čteme o těch, kteří tak neučinili: Spí – nic neví – Zaspí – Probudí se až už bude pro ně pozdě.
Nebdí. Poselství tří andělů, je dáno stranou, je mimo nich. Nestalo se jejich vnitřní duchovní silou a mocí k naplnění do úplné skutečnosti. Mluví, ale nežijí. Věří, avšak svou víru neprožívají. Jsou u adventistů sedmého dne, která přijala toto poselství. Ale nestali se adventisty sedmého dny, aby jimi byli k uskutečnění tohoto poselství. Takže to, co mělo být i pro ně záchranou, stalo se pro ně věčnou záhubou.
Teď si přečteme, co to je být opilí ze slov jednoho protestanta.
Robert Atkins, anglický kazatel :
„Dnešní náboženští vyznavači, ať jsou v kterékoliv církvi, milují svět, přizpůsobují se mu, usilují o osobní pohodlí a touží po tom, aby byli v úctě a ve vážnosti. Jsou povoláni , aby trpěli pro Kristem, avšak děsí se pouhé urážky. Odpadlictví – Odpadlictví – Odpadlictví ! Je vyryto na samém vchodu každého kostela (modlitebny.) A kdyby to věděli a kdyby si to uvědomovali, byla by ještě naděje; avšak běda, oni jen volají: „Jsme bohatí… nic nepotřebujeme….“
(SB 1571 „Zkouška obrazem.)
8 :
„Ale my synové dne jsouce, střízliví buďme, oblečeni jsouce v pancíř víry a lásky, a v lebku, jenž jest naděje spasení.“
Ale zde v tomto verši Hospodin Bůh a Pán mluví k těm, kteří ví, že jsou adventisté sedmého dne, a kteří vědí, jakými být mají a jak na tom být mají. Jsem věrní, mají zdravou soudnost k rozeznání a jsou pro závěrečný boj vyzbrojení. Ti mají naději….
9 :
„Nebo nepostavil nás Bůh k hněvu, ale k nabytí spasení, skrze Pána našeho Ježíše Krista.“
Nejsou nádobami k hněvu, ale Bohu ke cti. Nebyli povoláni, aby na bitevním poli padali, povstávali, a zase padli, a už nepovstali… Ale aby bojovali, vítězili a zvítězili. A to všechnu ve jménu Ježíše Krista a pro Ježíše Krista.
11 :
„Protož napomínejte se vespolek, a vzdělávejte jeden druhého, jakož i činíte.“
A toto si všichni máme uvědomit. A tomto se napomínat. A pro toto dílo konce musíme jeden druhého vzdělávat. Je to dílo přípravy k těm dnům které jsou bezprostředně před námi.
12 :
„A prosímeť vás bratří, znejtež ty, kteříž pracují mezi vámi, a předloženi jsou vám v Pánu, a napomínají vás,
Když si přečteme tento verš. Tak si musíme říci: Kéž by to byla pravda! Jak rád bych je osobně znal. A jak rádi přijímáme ta slova od Hospodina, kterých řekl zklamanému proroku Eliášovi. : Nezoufej, nejsi sám! Ty jich neznáš, ty o nich nevíš. Ale já je znám a já jich tu mám !
13 :
„A velice je milujte pro práci jejich. A mějte se k sobě vespolek pokojně.“
A za tyto se v duchovní obnově modlíme. Většinou jich osobně neznáme, ale víme o nich, slyšíme je. Modlíme se za ně. Za jejich službu, za jejich práci. A to je církev, kterou si Bůh pomalu a jistě připravuje ke Svému Dni.
14 :
„A prosímeť vás, bratří, napomínejte z řádu vystupujících, potěšujte choulostivých, snášejte mdlé, trpělivě se mějte ke všechněm.“
Rady. Které apoštol Pavel dává do církve. A krutá doba ve které tehdy křesťané žijí. A jak tomu může být dnes? Napomínání nesnáší. Slova potěšení to se jim líbí. Nic pro svého ducha nedělat, druzí ať se starají. Povinni jsou snášet mdlé.. Rozhodně. Těch, kteří nyní z církve vystupují. Je vůbec otázka: zda vůbec někdy k této církvi patřili? Odchází lehko… Protože nic nevlastní, co by ztratili… Nic je nedrží – Žádné výčitky… Avšak satan zuby nehty v církvi adventistů sedmého dne drží těch, kteří tam konají jeho zhoubné dílo. A těchto před koncem uzavření doby milosti pro adventisty sedmého dne bude nejvíce. To bude, a také je nejtěžší zkouškou v těchto dnech.
15 :
„Vizte, aby někdo za zlého za zlé neodplacoval, ale vždycky účinnosti dokazujte, i k sobě vespolek i ke všechněm.“
A před takovými se mějte na pozoru. Uvidíte je, jestliže dovede vírou vidět. Poznáte je, jestliže ve víře dokážete žít. Sami se prozradí, jakmile promluví. Jestliže Boží slovo se stalo vaším životem. A v dalších verších jsou zaznamenány důvody, co nám takový život přináší.
16 :
„Vždycky se radujte.“
Stálou radost. I když věrným Božím dětem je velkým utrpení, že mnozí jejich bratří a jejich sestry nemají, jaké oni duchovní bohatství vlastní.
17 :
„Bez přestání se modlete.“
Život modliteb – Společenství s Bohem – Duch svatý Iniciátorem – Svatí andělé přítomni – A člověk, který věří…. To je dílo záchrany v člověku, pro záchranu světa. Dokud Bůh nezachrání tebe, tak ani nikoho nezachrání skrze tebe.
18 :
„Ze všeho díky čiňte, nebo ta jest vůle Boží v Kristu Ježíši, aby se tak dálo od vás.“
A za toto děkuj, to je vůle Boží. Vůle Boží pro všechny. „… Kristus ve vás, ta naděje slávy...“
1 9 :
„Ducha neuhašujte.“
Duch svatý – Jak je možno Ducha svatého uhašovat? To znamená umenšovat Jeho přítomnost, vliv a Jeho moc na nás. Když pohrdáme tím, co nám dal v poselství Tří andělů, které této církvi adventistů sedmého dne. Když ignorujeme možnost poznání, které nám dal. Když nepřijímáme a nebereme vážně rady Božího proroka.
20 :
„Proroctví nepohrdejte.“
Nepohrdejte tímto darem. Bůh ví, co dělá. A to poznáme ! Ti, kteří dar daný nás nebesy pro závěrečné dny. Kdo tento dar odmítne. Nebe odmítne, a nikdo neprojde, a do nebeského domova nevejde. Zamítnutím Božího prorok zamítl hlas Ducha svatého zahodil poslední možnost záchrany.
21 :
„Všeho zkuste, což dobrého jest, toho se držte.“
Bůh nikoho nenutí, ale jenom radí. Ale můžeš být jist: Hledej jak chce, nic lepšího a hodnotnějšího nad to, co Bůh ti dává. Nic lepšího nenajdeš.
23 :
„On pak Bůh pokoje, posvětiž vás ve všem, celý vás duch i duše i tělo bez úhony ku příští Pána našeho Ježíše Krista zachováno budiž.“
A zde o tom čteme: Tělo je zbaveno všeho zlého. Mysl je čistá, pravdami Boží slova pročištěná. A Duch svatý ovládl naše ducha. Jak skvělý pokoj. Jak šlechtěná radost. A vznešené pohnutky. Dobrý Pán se stal Pánem našeho života.
24 :
„Věrnýť jest ten, jenž povolal vás, kterýž také učiní to.“
„Když jsem tě povolal, tak jsem tě nikdy neodolal, dokud nevykonám při tobě a skrze tebe to, k čemu Jsem tě povolal.“ Já Tvůj Bůh jsem věrný, a učiním to.
27 :
„Zavazujiť vás skrze Pána, aby čten byl tento list všechněm bratřím svatým.“
Můžeme říci, že toto poselství, že tato slova našeho Hospodina Boha jsou určena všem bratřím a sestrám v církvi adventistů sedmého dne.
ZÁVĚR :
Přečteme si tato slova, jsou slovem pravdy našeho Boha, která tohoto rána přináší k nám. 2Tes 1,11.12 :
„Pročež i modlíme se vždycky za vás, aby vás hodné učiniti ráčil povolání toho Bůh náš, a vyplnil všecku dobře libou vůli dobrotivosti, i skutek víry mocně..
Aby oslaveno bylo jméno Pána našeho Ježíše Krista ve vás, a vy v něm, podle milosti Boha našeho, a Pána Ježíše Krista.“
Přečteme si ty dva verše, tak jak Bůh mluví k nám dnes. Řekli jsme si přeci, že tak budeme slovo Boží přijímat. Ne jako něco vzdáleného, nás se nijak tak dvakrát nedotýkajícího se.. Ale slovo Boží je a chce být pravdou našich dnů. PROTO :
Nikdy neposuzuj Boží měřítka a Boží požadavky, lidskýma očima. Od toho ihned upusť! A pros Boha, aby tě naučil vidět, tak, jak vidí On. A aby tě neaučil rozumět té věci, Jak ji rozumí On.
1Tes 1,11 :
Všichni svatí a nebi i na zemi v této duchovní obnově církve, a to vždycky za vás, i za tebe, aby vás Bůh učinil hodné toho povolání Tří andělů, kterým povoláni jste. A to tak, že toto nebeské povolání se stalo svatou povinností ve vás žít pro uskutečnění tohoto poselství ve hlasu Třetího anděla. Když zaslíbení, dané vám v zaslíbení se ve vás stane svatou nutností žít pro naplnění tohoto zaslíbení. To je dobrá a libá vůle Boží. A to pro skutek víry vaší se stane mocnou Boží skutečností.
2Tes 1,12. A zde máme od Boha řečeno, proč to učiní. Jak jisti si můžeme být Jeho slova. Jen tu víry mít pro mocný Boží čin ! Takže verš :
12 :
Pro slávu Božího Syna, Ježíše Krista to učiním to, a to právě ve vás, kterých Jsem tímto poselství povolal a touto víry obdařil, aby tak i učinil, a aby vy oslaveni byli jsme v Synu Mém.. K tomu Jsem vám dal milost, aby v moci vašeho Boha se tak stalo.
TAKŽE :
Tato slova: Mrtvým neřeknou nic, a Bůh neučiní pro ně nic. Nemůže!
Polomrtví, duchovně živořící. On sice upřimně věří a čekají na jejich naplnění, ale pro jejich naplnění, pro jejich uskutečnění – nežijí. Bůh také nemůže udělat nic. Pro co nežiješ, to určitě neprožiješ. Bůh takového člověka nebere vážně, protože ani takový člověk nevzal Boha vážně.
Věrnost za věrnost. Čestnost za čestnost. Život za život. To je život věrných, a tak tomu bylo vždycky.
Konec